Gadžin Han (Opština Gadžin Han)
Gadžin Han (srbskou cyrilicí Гаџин Хан) je město a správní středisko stejnojmenné opštiny v Srbsku v Nišavském okruhu. Nachází se v údolí potoka Kutinska reka v pohoří Suva planina, asi 16 km jihovýchodně od města Niš. V roce 2011 žilo v Gadžině Hanu 1 223 obyvatel, v celé opštině pak 8 389 obyvatel, z nichž naprostou většinu (95,03 %) tvoří Srbové, ale výraznou národnostní menšinu (3,1 % obyvatelstva) též tvoří Romové. Rozloha města je 7,76 km², rozloha opštiny 325 km².
Kromě města Gadžin Han k opštině patří dalších 33 sídel; Čagrovac, Ćelije, Donje Dragovlje, Donji Barbeš, Donji Dušnik, Duga Poljana, Dukat, Gare, Gornje Dragovlje, Gornje Vlase, Gornji Barbeš, Gornji Dušnik, Grkinja, Jagličje, Kaletinac, Koprivnica, Krastavče, Ličje, Mali Krčimir, Mali Vrtop, Marina Kutina, Miljkovac, Novo Selo, Ovsinjinac, Ravna Dubrava, Semče, Sopotnica, Šebet, Taskovići, Toponica, Veliki Krčimir, Veliki Vrtop a Vilandrica.
Většina obyvatel se zabývá zpracovatelským průmyslem, dále pak maloobchodem, velkoobchodem, opravami, konstrukcí a vyučováním.
Kromě města Gadžin Han k opštině patří dalších 33 sídel; Čagrovac, Ćelije, Donje Dragovlje, Donji Barbeš, Donji Dušnik, Duga Poljana, Dukat, Gare, Gornje Dragovlje, Gornje Vlase, Gornji Barbeš, Gornji Dušnik, Grkinja, Jagličje, Kaletinac, Koprivnica, Krastavče, Ličje, Mali Krčimir, Mali Vrtop, Marina Kutina, Miljkovac, Novo Selo, Ovsinjinac, Ravna Dubrava, Semče, Sopotnica, Šebet, Taskovići, Toponica, Veliki Krčimir, Veliki Vrtop a Vilandrica.
Většina obyvatel se zabývá zpracovatelským průmyslem, dále pak maloobchodem, velkoobchodem, opravami, konstrukcí a vyučováním.
Mapa - Gadžin Han (Opština Gadžin Han)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |